R.U.R., Karel Čapek [children's ebooks free online .txt] 📗

Primus To je mikroskop. Ukaž! Helena Nesahej na mne! (porazí zkumavku) Ach, teď jsem to vylila! Primus Cos to udělala! Helena To se utře. Primus Zkazila jsi mu pokusy! Helena Jdi, to je jedno. Ale to je tvá vina. Neměls ke mně chodit. Primus Nemuselas mne volat. Helena Nemusels chodit, když jsem tě volala. Jen se podívej, Prime, co tady má pán napsáno! Primus Na to se nesmíš dívat, Heleno. To je tajemství. Helena Jaké tajemství? Primus Tajemství života. Helena To je hrrozně zajímavé Samé číslice! Co to je? Primus To jsou vzorce. Helena Nerozumím. (jde k oknu) Ne, Prime, podívej se! Primus Co? Helena Slunce vychází! Primus Počkej, já hned - (prohlíží knihu) Heleno, tohle je ta největší věc na světě. Helena Tak pojď sem! Primus Hned, hned - Helena Ale Prime, nech toho protivného tajemství života! Co ti je po nějakém tajemství? Pojď se podívat, honem! Primus (jde za ní k oknu) Co chceš? Helena Slyšíš? Ptáci zpívají. Ach, Prime, já bych chtěla být ptákem! Primus Čím? Helena Já nevím, Prime. Mně je tak divně, já nevím, co to je jsem jako pošetilá, ztratila jsem hlavu, bolí mě tělo, srdce, všechno bolí - A co se ti mně stalo, ach, to ti neřeknu! Prime, já musím, myslím, umřít! Primus Není ti někdy, řekni, Heleno, jako by bylo lépe umřít? Víš, snad jenom spíme. Včera ve spaní jsem zas mluvil s tebou. Helena Ve spaní? Primus Ve spaní. Mluvili jsme nějakým cizím nebo novým jazykem, protože si ani slovo nepamatuju. Helena O čem? Primus To nikdo neví. Já sám jsem tomu nerozuměl, a přece vím, že jsem nikdy nemluvil nic krásnějšího. Jak to bylo a kde, nevím. Když jsem se tě dotkl, mohl jsem umřít. I místo bylo jiné než všechno, co kdo na světě viděl. Heleno Já jsem ti našla místo, Prime, to se podivíš. Bydleli tam lidé, ale teď to zarostlo a jakživ tam nikdo nepřijde. Jakživ nikdo, jenom já. Primus Co tam je? Helena Nic, domek a zahrada. A dva psi. Kdybys viděl, jak mně lížou ruce, a jejich štěňata, ach, Prime, nic snad není krásnějšího! Vezmeš je na klín a chováš a pak už nemyslíš na nic a nestaráš se o nic, až slunce zapadne; když potom vstaneš, je ti, jako bys udělal stokrát víc než mnoho práce. Ne, jistě, já nejsem k ničemu; každý říká, že nejsem k žádné práci. Já nevím, jaká jsem. Primus Jsi krásná. Helena Já? Jdi, Prime, co jsi to řekl? Primus Věř mně, Heleno, já jsem silnější než všichni Roboti. Helena (před zrcadlem) Já že jsem krásná? Ach, ty hrrozné vlasy, kdybych si do nich mohla něco dát! Víš, tam v zahradě si vždycky dám do vlasů květiny, ale není tam ani zrcadla ani nikdo - (nakloní se k zrcadlu) Ty že jsi krásná? Proč krásná? Jsou krásné vlasy, které tě jenom tíží? Jsou krásné oči, které zavíráš? Jsou krásné rty, do kterých se jen koušeš, aby to bolelo? Co je to, nač je to, být krásná? - (uvidí v zrcadle Prima) Prime, to jsi ty? Pojď sem, ať jsme tam vedle sebe! Hleď, ty máš jinou hlavu nežli já, jiná ramena, jiná ústa - Ach, Prime, proč se mi vyhýbáš? Proč musím za tebou běhat celý den? A pak ještě říkáš, že jsem krásná! Primus Ty utíkáš přede mnou, Heleno. Helena Jak jsi se učesal? Ukaž (vjede mu oběma rukama do vlasů) Sss, Prime, nic není